Přeskočit na obsah

Klisura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klisura
Клисура
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška660 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastPlovdivská
ObštinaKarlovo
Klisura
Klisura
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel887 (2024)[1]
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
Telefonní předvolba03137
PSČ4341
Označení vozidelPB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klisura (bulharsky Клисура) je město ležící ve středním Bulharsku v horské oblasti mezi Starou planinou a Srednou gorou, na horním toku řeky Strjama. Nachází se 32 km od Karlova, správního střediska stejnojmenné obštiny, a má 887[1] obyvatel.

Klisura znamená bulharsky průsmyk a pochází z řeckého κλεισούρα. Jméno odráží skutečnost, že se město nachází poblíž průsmyku v horském hřbetu Koznica, oddělujícího Zlaticko-pirdopskou a Karlovskou kotlinu a zároveň tvořícího hranici mezi Plovdivskou a Sofijskou oblastí. V Bulharsku se toto geografické označení vyskytuje vícekrát.

Sídlo bylo založeno podél obchodní cesty. Jednalo se o dědinu, jejíž chalupy byly založeny na suťovisku, a proto ji v 16. století přesunuli o 4 km východněji. Kromě pastevců v ní žili příslušníci stráže hlídající průsmyk. Od roku 1780 se zde pěstuje růže a na počátku 19. století se ročně zpracovávalo na růžový olej okolo 600 t růžových květů. S hospodářským růstem přišel kulturní vzestup a byla zde zřízena škola. Nejdříve fungovala v primitivních podmínkách, ale od roku 1856 ve vlastní budově. V té době již dva roky stála budova místní knihovny.[2]

Po krymské válce nastala hospodářská krize a úpadek pěstování růží. V roce 1876 se obyvatelé přidali k Dubnovému povstání a po bitce v nedalekém Zlém dolu byla Klisura vypálena tureckou armádou, která při tom zabila 400 obyvatel. Ti, kteří se stačili zachránit v horách, nalezli útočiště v nedalekém městě Koprivštica. Po rusko-turecké válce se Klisura stala součástí Východní Rumélie, která byla sjednocena s Bulharskem v roce 1908.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

K 15. září 2024 ve městě žilo 893 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 1 032 obyvatel.[3] Podle sčítání 1. února 2011 byli všichni obyvatelé Bulhaři.[4][p 1]

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Ve městě je továrna na nábytek a stáčírna zdejší minerální vody. Sídlí zde státní lesní statek. Městem prochází významná železniční trať č. 3 SofieVarna a silnice č. 6.[5]

  1. Z těch, kdo národnost deklarovali.
  1. a b Dostupné online.
  2. a b Клисура [online]. Кметство град Клисура [cit. 2019-01-05]. Kapitola История. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-06. (bulharsky) 
  3. Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky) 
  4. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 
  5. Клисура [online]. Кметство град Клисура [cit. 2019-01-05]. Kapitola Икономика. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05. (bulharsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]