Galanta
Galanta | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°11′29″ s. š., 17°43′51″ v. d. |
Nadmořská výška | 119 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Slovensko |
Kraj | Trnavský |
Okres | Galanta |
Tradiční region | Dolní Pováží |
Galanta | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 33,9 km² |
Počet obyvatel | 15 277 (2023)[1] |
Hustota zalidnění | 450,5 obyv./km² |
Správa | |
Status | město |
Primátor | Mgr. Peter Kolek |
Vznik | 1237 (první písemná zmínka) |
Oficiální web | www |
info | |
Telefonní předvolba | 031 |
PSČ | 924 01 |
Označení vozidel (do r. 2022) | GA |
NUTS | 503665 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.
Administrativní členění
[editovat | editovat zdroj]- Městské části
- Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)[2]
- Nebojsa
- Hody
- části pod správou města
- Garažd
- Kolónia
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.[3] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.[2]
Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
- Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
- Ruina opevněného hradu Nebojsa
- Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
- Kostel sv. Štěpána krále
- Železniční nádraží z 60. let 19. století
- Židovský hřbitov[4]
- Památník obětem holocaustu[4]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Michal Dočolomanský, herec
- Karol Duchoň, zpěvák
- Mikuláš Esterházy, maďarský kníže
- Norbert Gombos, tenista
- Zoltán Kodály, hudební skladatel
- Tomáš Kovács, boxer
- Ivan Pavle, slovenský malíř
- Pavel Pochylý, horolezec
- Armin Stern, malíř[5][6]
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Renesanční zámek
-
Kostel sv. Štěpána
-
Ruina hradu Nebojsa
-
Alianční erb na kapli Esterházyů
-
Nádraží
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06.
- ↑ Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online.
- ↑ a b GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (slovensky)
- ↑ STERN, Armin; MEISTER, Sabine. Zionist. Grenzgänger. Kosmopolit: der Maler Armin Stern (1883-1944). Berlin: Kunsthaus Dahlem 123 s. (Schriftenreihe des Kunsthaus Dahlem). ISBN 978-3-9816615-5-2.
- ↑ Armín Stern. www.webumenia.sk [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Galanta na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Galanta ve Wikislovníku
- Oficiální stránky