Přeskočit na obsah

HTV-X

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
HTV-X
Základní údaje
VýrobceMitsubishi Heavy Industries
Země původuJaponskoJaponsko Japonsko
ProvozovatelJAXA
Použitízásobování ISS
Technické specifikace
Typnákladní kosmická loď
Nosná raketaH3
Startovní hmotnost16 000 kg
Prázdná hmotnost10 200 kg
Kapacita nákladu7 200 kg
Délka8 m
Průměr4,4 m
Oblast působenínízká oběžná dráha Země
Výrobní specifikace
Stavpřipravovaná
První startzáří 2025 (nejdříve)
Související zařízení
Odvozeno zH-II Transfer Vehicle (HTV)

HTV-X (japonsky 新型宇宙ステーション補給機; znaky Shingata Uchū Sutēshon Hokyūki; česky Nové zásobovací vozidlo pro vesmírnou stanici) je připravovaná nákladní kosmická loď Japonské kosmické agentury (JAXA) určená k bezpilotnímu zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Jde o nástupce lodí HTV, které byly ke stejnému účelu celkem devětkrát použity v letech 2009 – 2020 a na ISS dovezly bezmála 50 tun materiálu. Stejně jako HTV, americké nákladní lodi Cygnus a první generace Dragonů společnosti SpaceX, nebudou ani HTV-X k ISS připojovány automaticky, ale pomocí robotického manipulátoru ovládaného posádkou stanice nebo pozemním personálem.

Historie programu

[editovat | editovat zdroj]

V květnu 2015 – v době kdy se teprve připravoval let lodi HTV-5 – japonské Ministerstvo školství, kultury, sportu, vědy a technologií oznámilo návrh na nahrazení HTV vylepšenou, cenově výhodnější verzí, předběžně nazvanou HTV-X.[1] V červnu 2015 byly zveřejněny základní záměry návrhu:[2]

  • v co největší míře znovu použít konstrukci hermetizované sekce HTV,
  • nahradit nehermetizovanou sekci (UPL), modul avioniky a pohonný modul HTV novým servisním modulem,
  • neumisťovat náklad do nehermetizované sekce uvnitř kosmické lodi, ale na horní část servisního modulu.

Opětovné použití konstrukce hermetizované sekce mělo minimalizovat rizika a náklady na vývoj. Soustředění podpůrných systémů do servisního modulu mělo zjednodušit kabeláž a vedení potrubí, snížit hmotnost a výrobní náklady. Konečně umisťování nákladu, který nemusí být dopravován v hermetizované sekci, mimo kosmickou loď by umožnilo naložit objemnější náklad než do HTV, protože jeho rozměry budou omezeny pouze krytem na špičce nosné rakety, nikoli stěnami kosmické lodi.

V prosinci 2015 byl plán vývoje HTV-X schválen Strategickým ústředím pro vesmírnou politiku Úřadu vlády s tím, že v rozpočtovém roce 2021 se počítá se startem HTV-X1 (Technical Demonstration Vehicle) pomocí rakety H3.[3] Od června 2019 byl podle plánů provozu ISS od Integračního panelu pro plánování letů NASA start HTV-X1 stanoven na únor 2022,[4] což bylo v souladu s plánem (rozpočtový rok v Japonsku začíná dubnem a končí v březnu následujícího roku). V prosinci 2020 již vládní dokumenty obsahovaly plán vypuštění dvou lodí, HTV-X1 v japonském rozpočtovém roce 2022 (duben 2022 – březen 2023) a HTV-X2 v rozpočtovém roce 2023 (duben 2023 – březen 2024).[5]

V říjnu 2022 však byl oznámen posun očekávaného startu z roku 2023 na rok 2024.[6] Komplikaci v termínovém kalendáři pak způsobil nezdar při prvním testovacím startu nosiče H3 v březnu 2023[7] a revize politiky výzkumu vesmíru zveřejněná v prosinci 2023 misi HTV-X1 přiřadila do fiskálního roku 2025, tedy do období od dubna 2025 do března 2026.[8]

Raketa H3 tak sice provedla první úspěšný start až 17. února 2024[9] a zopakovala ho 1. července 2024,[10] ale od té doby JAXA o plánovaném termínu startu letu HTV-X1 nevydala žádné oficiální stanovisko. Ředitelka programu ISS Robyn Gatensová v září 2024 v prezentaci harmonogramu pro nadcházející Expedici 72 uvedla, že se první let HTV-X neuskuteční dříve než v září 2025.[11]

To nezpochybnili ani zástupci výrobce Mitsubishi Electric a JAXA při představení servisního modulu novinářům 10. prosince 2024. Uvedli přitom, že hlavní předností lodi je dvojí užití jak pro dopravu materiálu na stanici (ISS a později její nástupkyni nebo nástupkyně), tak pro provedení různých demonstrací a experimentů v době mezi odpojením od stanice a vstupem do atmosféry. A dodali, že finanční náklady na sedmiletý vývoj kosmické lodi dosáhly 35,6 miliardy jenů, tedy několik set milionů amerických dolarů.[12]

Popis lodi

[editovat | editovat zdroj]

Konečná podoba HTV-X se skládá ze tří částí:[2][13]

  • horní část lodi bude tvořit paleta univerzálního přepravního systému (Unpresurized Cargo Support System) pro upevnění nákladu, který nemusí být uložen v hermetizovaném modulu;
  • 2.7 m vysoký centrální servisní modul, který by mohl fungovat i samostatně, protože bude kompletně zajišťovat všechny činnosti potřebné pro splnění mise včetně výroby elektřinu, k čemuž bude vybaven dvěma poli vyklápěcích solárních panelů schopných generovat 1 kW elektrické energie (oproti 200 W generovaným HTV),
  • 3,5 metru vysoký hermetizovaný modul v dolní části sestavy (u HTV byl umístěn na vrchu sestavy a o 0,2 metru kratší) bude doplněn o přídavný boční přístupový poklop, který umožní pozdní nakládku na startovací rampě ještě 24 hodin před startem (oproti 80 hodinám u HTV).[13]

Loď bude měřit na výšku 8,0 metru, při maximálním využití prostoru v horní části až 10 metrů (HTV 9,8 metru), průměr bude 4,4 metru (stejně jako u HTV). K ISS se bude připojovat s využitím robotické ruky stanice, podobně jako HTV a některé další nákladní lodě (Cygnus nebo již nepoužívaná první verze Dragonů). Spojovací mechanismus bude umístěn ve spodní části hermetizovaného modulu.[13]

Na rozdíl od HTV budou z HTV-X odstraněny hlavní trysky a loď bude odkázána pouze na sadu menších motorů systému řízení umístěných v prstenci kolem servisního modulu. Palivové nádrže přitom pojmou o 30 % paliva více, než tomu bylo u HTV.[13]

Výsledkem celkového zjednodušení konstrukce a modernizace lodi bude snížení startovní hmotnosti HTV-X na 16 000 kg (z 16 500 kg u HTV), zatímco maximální hmotnost nákladu – včetně vaků a podpůrných konstrukcí (tzv. racků) – se zvýší na 7 200 kg (oproti 6 000 kg u HTV). Čistá hmotnost nákladu (bez obalů) tak dosáhne 5 850 kg (u HTV 4 000 kg), z toho 4 070 kg v hermetizovaném modulu a 1750 kg na paletě univerzálního přepravního systému.[14] Navíc se podstatně zkrátí doba montáže nákladu na nosnou raketu v kosmickém středisku Tanegašima – zatímco u HTV začínala 14 týdnů před startem, u HTV-X začne o 11 týdnů později. pouze (TNSC) byla u HTV-X ve srovnání s KOUNOTORI zkrácena. Mohou tak být pružněji uspokojovány potřeby jednotlivých majitelů nákladu.[15]

JAXA v únoru 2023 oznámila, že pro let HTV-X2 společně s NASA pracuje na návrhu předvedení technologie automatického dokování JDOCX.[16][17]

Životnost lodi je projektována na 6 měsíců při připojení k ISS, po nichž může následovat ještě dalších až 18 měsíců samostatného letu při plnění dalších úkolů.[18]

Varianta HTV-XG

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2021 se uvažuje o další evoluční verzi HTV-X nazvané HTV-XG, která by po vynesení raketou varianty H3 Heavy převážela náklad na vesmírnou stanici Gateway v rámci programu Artemis.[19][18]

Vývoj a výrobu lodi připadl společnosti Mitsubishi Heavy Industries ve spolupráci s Mitsubishi Electric Corporation. V roce 2019 se k projektu připojila také Sierra Nevada Corporation.[20]

Seznam letů

[editovat | editovat zdroj]

Lodi HTV-X k ISS budou vynášeny nosnou raketou H3 z japonského kosmodromu Tanegašima.

Kosmická loď Nosná raketa Náklad
(kg) 		Start
(UTC) 		Připojení k ISS
(UTC) 		Port ISS Odpojení od ISS
(UTC) 		Doba spojení s ISS Zánik
(UTC) 		Pozn.
1 HTV-X1 H3 září 2025 (nejdříve) Unity nadir až 6 měsíců
2 HTV-X2 H3 dosud nebyl oficiálně ohlášen Unity nadir až 6 mesíců

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku H-II Transfer Vehicle#HTV-X na anglické Wikipedii.

  1. ↑ 2016年～2020年のISS共通システム運用経費（次期CSOC）の我が国の負担方法の在り方について (Jak by mělo Japonsko nést náklady na provoz společného systému ISS (CSOC) v letech 2016-2020). www.mext.go.jp [online]. Research and Development Division, Ministry of Education, Culture, Sports, Science and Technology (Japan), 20. května 2015 [cit. 2021-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-05. (japonsky) 
  2. ↑ a b ＨＴＶ－Ｘ（仮称）の開発（案）について (Vývoj HTV-X (předběžný název) (návrh) (PDF)) (in Japanese). July 2, 2015 [cit. 2015-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne July 20, 2015. (japonsky) 
  3. ↑ ＨＴＶ‐Ｘの開発状況について (Stav vývoje HTV-X). S. 9. www.jaxa.jp [online]. JAXA, 14. července 2016 [cit. 2021-07-15]. S. 9. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-15. (japonsky) 
  4. ↑ GEBHARDT, Chris. Station mission planning reveals new target Commercial Crew launch dates (Plánování misí na stanici odhaluje nové cílové termíny startu komerčních posádek) [online]. NASASpaceFlight.com, 2019-06-20 [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ 宇宙基本計画工程表（令和２年度改訂）(Základní plán vesmírných aktivit. Dvouletá revize). S. 32. www8.cao.go.jp [online]. Strategic Headquarters for National Space Policy, Cabinet Office, Government of Japan, 15. prosince 2020 [cit. 2021-07-15]. S. 32. Dostupné online. 
  6. ↑ Eric Berger na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ 第２段着火せず破壊 次世代基幹ロケットＨ３、開発遅れの末 打ち上げ失敗：朝日新聞デジタル. 朝日新聞デジタル [online]. 2023-03-08 [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. (japonsky) 
  8. ↑ 宇宙基本計画⼯程表 (令和５年度改訂）(Základní plán pro vesmír - revize po 5 letech). S. 47. https://www.cao.go.jp/ [online]. Strategické ústředí pro rozvoj vesmíru, 2023-12-22 [cit. 2024-01-05]. S. 47. Dostupné online. 
  9. ↑ Nová japonská raketa H3 po loňském nezdaru vynesla satelity na oběžnou dráhu | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  10. ↑ Japonská raketa při třetím startu vynesla satelit | WIRED. WIRED CZ [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ GATENS, Robyn. International Space Station Status. nasa.gov [online]. NASA, 2024-09-17 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ tvk（テレビ神奈川）報道部. 来年度の打ち上げを目指して鎌倉市内で開発が進められていた新型宇宙ステーション補給機「HTVーX」の機体が報道陣に初めて公開されました。. X.com [online]. 2024-12-10 [cit. 2024-12-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b c d JAXA. HTV-X - Specifications. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ JAXA. HTV-X. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ JAXA. HTV-X - Mission. humans-in-space.jaxa.jp [online]. [cit. 2021-07-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  17. ↑ JAXA na platformě X. X (formerly Twitter) [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Raketě H3 chybí už jen poslední certifikace motoru [online]. 2021-09-10 [cit. 2022-08-27]. Dostupné online. 
  19. ↑ アルテミス計画に関する各国の開発状況について (Projekt Artemis: Stav rozvoje v jednotlivých zemích). S. 8. www.mext.go.jp [online]. Ministry of Education, Cultura, Sports and Technology (Japonsko), 30. června 2021 [cit. 2021-07-15]. S. 8. Dostupné online. 
  20. ↑ SNC, Sierra Nevada Corporation |. Ozmens’ Sierra Nevada Corporation to Provide Hardware for Japanese HTV-X International Space Station Missions. www.sncorp.com [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní vesmírná stanice
Komponenty
Moduly
Ruský segment – Aktivní: Zarja • Zvezda • Poisk • Rassvet • Nauka • Pričal • Vyřazené: Pirs
Americký segment – Aktivní: Unity • Destiny • Quest • Harmony • Columbus • Kibó • Tranquillity • Cupola • Leonardo • BEAM
Konstrukce
Lodě
Pilotované
Aktivní: Sojuz • Dragon 2 (Crew Dragon) • CST-100 Starliner • Vyřazené: Space Shuttle
Bezpilotní
Aktivní: Progress • Dragon 2 (Cargo Dragon) • Cygnus • Plánované: Dream Chaser • HTV-X • Vyřazené: ATV • Dragon • HTV
Lety, posádky
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=HTV-X&oldid=24477397“