Kojatice
| Kojatice | |
|---|---|
 Východní část obce | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′56″ s. š., 15°42′11″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 261 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,63 km²[2] |
| Nadmořská výška | 414 m n. m. |
| PSČ | 675 32 |
| Počet domů | 70 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kojatice 68 675 32 Třebelovice obec.kojatice@c-box.cz |
| Starostka | Božena Bučková |
| Oficiální web: www | |
  Kojatice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 590851 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kojatice (starší názvy též de Cogeticz, cum villa Cogeticz, ves Kogeticze[4], také Kojatitz[5], též Kogetitz, Kojetitz, Kogetice[6]) se nachází v okrese Třebíč v kraji Vysočina, asi 7 km jihozápadně od Moravských Budějovic. Žije zde 261[1] obyvatel. Obec má dvě části, vlastní Kojatice a Velký Újezd.
Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Rácovice, Třebelovice, Dědice, Hornice, Nimpšov a Nové Syrovice.
Pojmenování
[editovat | editovat zdroj]Vesnice nese název podle stejnojmenného vladyky, jménem Kojeta, který v této vesnici žil. Jeho potomci se nazývali „Kojetíci“, a proto se místu začalo obdobně říkat, Kojatice.[6]
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Kojaticemi prochází z východu na západ silnice vycházející ze silnice II/411 do Hornic a k silnici II/408, severně z Kojatic vychází silnice do Velkého Újezdu a následně do Třebelovic. Severně pak také vede neznačená silnice do Dědic. Severně kolem Velkého Újezdu vede modrá turistická trasa.
Severní část území obce je zalesněna a mírně kopcovitá, jižní část území je zemědělsky využívána.
Část západní hranice je tvořena potokem Bihanka, do kterého se vlévá potok, jež je tvořen dvěma zdrojnicemi, které vytékají z rybníku Šraněk a protékají rybníky Horní Bihanky a Dolní Bihanky, druhá zdrojnice vytéká z Polanského rybníka. Po jižním okraji vesnice Kojatice protéká směrem na Hornice nepojmenovaný potok, který také tvoří část jižní hranice území obce.
Na území obce se nachází Kojatická horka (539 m) a Smilovský kopec (506 m).
Vesnice Kojatice se nachází na jižním okraji území obce, asi kilometr severněji se nachází místní část Velký Újezd s velmi významným kostelem a klášterem, jež slouží jako domov důchodců. Několik desítek metrů východně od hranic území obce se nachází osada Spetice.[7]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mezi vesnicemi Kojatice a Velký Újezd se našly pozůstatky sídliště z doby železné a slovanské sídliště. Našli se v lokalitě také nádoby z doby bronzové a doby laténské. Na tzv. Smilově kopci byly objeveny nálezy z doby hradištní.[8] První písemná zmínka o obci pochází z roku 1227. Dle jiných zdrojů má být první zmínka o obci z roku 1446, kdy první zmínka o farnosti ve Velkém Újezdu však má pocházet z roku 1377.[4] V roce 1480 prodal ves Jan z Jemnice Janovi z Týnce, ale o rok později ji získal Pavel z Budějovic, ten ale pak roku 1493 prodal v tu dobu pusté Kojetičky Lipoltovi z Krajčku. V roce 1497 pak vesnici získal Mikuláš z Mladoňovic. V roce 1540 pak od majitelů bítovského panství získal vesnici Matouš Bořita z Budče a o tři roky později pak Jan z Tavíkovic a na Polici. Během třicetileté války byla vesnice poškozena, 10 ze 14 usedlostí bylo opuštěno. Tak se dostaly Kojatice do majetku pánů z Police.[6] V roce 1737 byla ve Velkém Újezdě postavena fara u kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1788 byla založena škola a ta byla následně v roce 1852 přestěhována do nové velké budovy.[6]
Roku 1821 se poddaní ze vsi zúčastnili robotní vzpoury, stejně jako další okolní vesnice. Do polického panství spadaly Kojatice až do roku 1837, kdy Kojatice spolu s dalšími vesnicemi v okolí zakoupil Karel Nimptsch, roku 1846 se staly fideikomisem. V roce 1882 pak vesnice patřila Josefu Nimptschovi a pak od roku 1916 patřila vesnice Josefu Maria Wolfgangu Stubenbergovi.[6] V roce 1900 byla v obci založena záložna a v nedalekém Velkém Újezdě byl založen sociální a zdravotní ústav sester III. řádu z Brna, po roce 1947 byl přejmenován na sociální ústav. Roku 1932 byla do obce přivedena elektřina. V roce 1947 bylo v obci založeno strojní družstvo a v roce 1955 pak JZD, to se pak v roce 1962 sloučilo s JZD v Hornicích a vzniklo tak JZD Stráně, ale to se pak roku 1976 sloučilo s JZD v Dešově. Byl také postaven kulturní dům. Roku 1980 byla škola v obci zrušena.[6]
V roce 2017 byla schválena dotace kraje Vysočina pro udržení malých obchodů ve vesnici, Kojatice jsou jednou z podpořených obcí.[9]
Do roku 1849 patřily Kojatice do novosyrovického panství, od roku 1850 patřily do okresu Znojmo a pak od roku 1896 patřily do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1980 a 1990 patřily Kojatice pod Dešov, následně se obec osamostatnila.[10] Mezi lety 1850 a 1919 byly součástí obce i Hornice.[5] Součástí obce je také Velký Újezd.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 380 | 438 | 397 | 408 | 406 | 384 | 358 | 491 | 586 | 544 | 513 | 424 | 370 | 370 | 290 |
| Počet domů | 43 | 45 | 49 | 50 | 50 | 50 | 55 | 62 | 58 | 60 | 61 | 68 | 69 | 69 | 70 |
Politika
[editovat | editovat zdroj]Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[13] | 2010[14] | 2013[15] | 2017[16] | 2021[17] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | KDU-ČSL (35,82 %) | KSČM (25,13 %) | ČSSD (29,45 %) | ČSSD (19,84 %) | SPOLU (28,57 %) |
| 2. | KSČM (24,37 %) | ČSSD (22,34 %) | KSČM (23,28 %) | KDU-ČSL (19,84 %) | ANO (25,71 %) |
| 3. | ČSSD (21,89 %) | KDU-ČSL (17,87 %) | KDU-ČSL (16,43 %) | ANO (16,79 %) | SPD (11,42 %) |
| účast | 75,09 % (202 z 269) | 73,09 % (182 z 249) | 66,08 % (150 z 227) | 59,11 % (133 z 225) | 65,58 % (141 z 215) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[18] | 4KOALICE (68,11 %) | KSČM (17,39 %) | ČSSD (3,38 %) | 71,71 % (218 z 304) |
| 2004[19] | KDU-ČSL (59,33 %) | KSČM (23,33 %) | ČSSD (5,33 %) | 54,44 % (153 z 281) |
| 2008[20] | ČSSD (29,6 %) | KDU-ČSL (25 %) | KSČM (23,68 %) | 56,83 % (154 z 271) |
| 2012[21] | ČSSD (31,03 %) | KSČM (22,41 %) | KDU-ČSL (21,55 %) | 53,74 % (122 z 227) |
| 2016[22] | ČSSD (23,72 %) | KDU-ČSL (19,49 %) | STO (17,79 %) | 53,15 % (118 z 222) |
| 2020[23] | ANO (28,57 %) | KDU-ČSL (19,04 %) | Piráti (10,71 %) | 35,71 % (85 z 238) |
| 2024[24] | ANO (39,5 %) | ODS+TOP 09+STO (18,51 %) | KDU-ČSL (17,28 %) | 37,16 % (81 z 218) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (48 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (27 hlasů). Volební účast byla 63,35 %, tj. 140 ze 221 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (93 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (37 hlasů). Volební účast byla 59,01 %, tj. 131 ze 222 oprávněných voličů.[25]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (83 hlasů), druhé místo obsadil Pavel Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů). Volební účast byla 64,41 %, tj. 152 ze 236 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (55 hlasů). Volební účast byla 65,09 %, tj. 151 ze 232 oprávněných voličů.[26]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (68 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (24 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (16 hlasů). Volební účast byla 65,52 %, tj. 133 ze 203 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (81 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (56 hlasů). Volební účast byla 65,88 %, tj. 139 ze 211 oprávněných voličů.[27]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel ve Velkém Újezdě pochází z doby před rokem 1737 a dvě kaple z 13. století.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b c MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 20. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 141, 148.
- ↑ a b c d e f NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovicko, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost 863 s. ISBN 80-85048-75-2, ISBN 978-80-85048-75-9. OCLC 38974508 S. 601–606.
- ↑ Mapy.cz, Turistická mapa. Praha: Seznam.cz, 30. 12. 2023
- ↑ KOŠTUŘÍK, Pavel. Pravěk Třebíčska. Třebíč: Muzejní a vlastivědná společnost, 1986. 282 s. S. 197.
- ↑ CAHA, Stanislav. Zachrání obchůdky dotace?. Třebíčský deník [online]. VLP, 2017-09-14 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 283.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kojatice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kojatice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Seznam prací o Kojaticích v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Kojatice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
