Maarten Gerritsz Vries
| Maarten Gerritsz Vries | |
|---|---|
| Narození | 18. února 1589 Harlingen |
| Úmrtí | 1647 (ve věku 57–58 let) Tichý oceán |
| Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
| Povolání | objevitel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Maarten Gerritszoon Vries, nebo Fries, případně de Vries[p 1] (18. února 1589 Harlingen – koncem 1647 na moři poblíž Manily) byl nizozemský mořeplavec, průzkumník a kartograf. Byl prvním západním Evropanem, který zanechal záznamy o své cestě do Ochotského moře a na Sachalin.
O Vriesově životě toho není příliš známo. Nejspíše se narodil v Harlingenu v roce 1589 a mnoho let strávil na Tchaj-wanu.[1] Nejvíce je připomínán díky své výpravě, kterou uskutečnil v r. 1643 do severozápadní části Tichého oceánu s cílem prozkoumat pobřeží Tatarie. Po výpravě Matthijse Quasta z r. 1639 to byla druhá výprava, jejímž cílem bylo nalezení legendárních zlatých a stříbrných ostrovů v Tichém oceánu, které do té doby nikdo neobjevil.
Výprava
[editovat | editovat zdroj]Vries vyplul z Batávie 3. února 1643 na lodi Castricum spolu s lodí Breskens, které velel Hendrick Cornelisz Schaep. Po společné plavbě se zastávkou na Molukách se lodě ve velké bouři 20. května navzájem ztratily poblíž Hačidžódžimy, ostrova vzdáleného zhruba 290 km na jih od Tokia. 13. června Vries doplul ke Kurilským ostrovům a navštívil Kunašir, Iturup a Urup, kde se setkal s Ainuy. Nad ostrovy vyhlásil nizozemskou svrchovanost a zároveň pojmenoval Iturup Staten Island.[p 2] Průlivem mezi ostrovy Urup a Iturup, který dodnes nese Vriesovo jméno (rusky Пролив Фриза), proplula výprava do Ochotského moře. Poté plula podél severního pobřeží Hokkaida a odtud doplula severním směrem až k Anivskému mysu v jihovýchodní části Sachalinu. Zde se pro velkou mlhu musela zdržet a podle toho byly nazvány zdejší útvary – záliv Trpělivosti (rusky Залив Терпения) a poloostrov Trpělivosti (rusky Полуостров Терпения).
Poté se loď vydala východním směrem hledat vysněné ostrovy, až dostihla 180. poledník, aniž by narazila na jakoukoli pevninu, a tak se obrátila jižním směrem a vrátila do japonských vod. 9. listopadu se poblíž ostrova Kjúšú shledala s lodí Breskens. Společně pak pluly do pevnosti Fort Zeelandia na Tchaj-wanu a 14. prosince 1643 se navrátily do Batávie.
Námořní bitvy La Naval de Manila
[editovat | editovat zdroj]Maarten Gerritsz Vries byl v roce 1646 jmenován velitelem nizozemské flotily, která měla dobýt Manilu. Tato expedice měla zvrátit pro Nizozemce do té doby nepříliš úspěšné vedení osmdesátileté války v Tichém oceánu. Flotila se skládala z 18 lodí rozdělených do tří eskader, z nichž každá měla svůj cíl. Mezi 15. březnem, kdy nastal první střet, a 4. říjnem proběhlo celkem 5 námořních bitev u pobřeží Luzonu a Mindora.[2] Ani jedna z nich nebyla pro Nizozemce úspěšná a v r. 1647 Vries onemocněl a ještě koncem roku na moři zemřel.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ de ve jméně je v nizozemštině člen určitý; neodkazuje na šlechtický původ
- ↑ Tento Staten Island nezaměňujte se stejnojmenným ostrovem v New Yorku
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Maarten Gerritsz Vries na anglické Wikipedii, Мартин Геритсон де Фриз na bulharské Wikipedii a Battles of La Naval de Manila na anglické Wikipedii.
- ↑ ATTEMA, René P. Marten Gerritsz Fries, VOC-Commandeur van Harlingen [online]. [cit. 2012-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-24. (nizozemsky)
- ↑ RODRÍGUEZ DE CASTRO, Julio. La Naval de Manila - Filipinas [online]. LaLibrea.com, 2011 [cit. 2012-11-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-09. (španělsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LOVE, Ronald S. Maritime Exploration in the Age of Discovery, 1415-1800. [s.l.]: Greenwood Publishing Group, 2006. 248 s. Dostupné online. ISBN 9780313320439. S. 99. (anglicky)
- МАГИДОВИЧ, И.П.; МАГИДОВИЧ, В.И. Очерки по истории географических открытий. Том 2. [s.l.]: Просвещение, 1983. 400 s. S. 361–364. (rusky)
- REYES, Isabelo de los. Triunfos del Rosario ó los Holandeses en Filipinas. [s.l.]: [s.n.], 1888. 38 s. (španělsky)
- SPATE, Oskar Hermann Khristian. Monopolists and Freebooters. [s.l.]: Taylor & Francis, 1983. 426 s. ISBN 0-7099-2371-6. Kapitola 2, From Conflict to Stasis, s. 40–41. (anglicky)
