Nači (1927)
 Ještě nedokončený Nači těsně po rychlostních zkouškách v listopadu 1928 | |
| Základní údaje | |
|---|---|
 | |
| Typ | těžký křižník |
| Třída | Třída Mjókó |
| Číslo trupu | 6[1] |
| Objednána | Námořní arsenál v Kure |
| Zahájení stavby | 26. listopadu 1924 |
| Spuštěna na vodu | 15. června 1927 |
| Uvedena do služby | 28. listopadu 1928 (ale dokončen až v dubnu 1929[2]) |
| Osud | Potopen 5. listopadu 1944 americkými letadly |
| Poloha vraku | přibližně [2] nebo 14°23′ s. š., 120°25′ v. d.[3] |
| Souřadnice | 14°31′0″ s. š., 120°44′0″ v. d. |
| Cena | 21 900 000 ¥[1][4] |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | Po dokončení: 10 545 T standard[4] 13 330 T (13 543,9 t) při zkouškách v květnu 1929 (se 2/3 paliva a zásob)[5][6] 14 663 T plný[4] Po modernizaci 1936: 11 625 T standard[7] 15 637 T plný[7] |
| Délka | 203,73 m celkem[4] 201,76 m na vodorysce[4] 192,02 m mezi svislicemi[4] |
| Šířka | 17,88 m po dokončení[4] 18,99 m po modernizaci 1934/35[8] |
| Ponor | 6,23 m po dokončení[4] 6,28 m po modernizaci 1934/35[9] |
| Pohon | 4 sestavy parních turbín Kampon[10] 12 kotlů Ro-gó Kanpon šiki[11] 4 lodní šrouby o průměru 3,85 m, max. 320 otáček/minutu[12] 130 000 k na hřídeli[4] (95 614,8 kW[p 1]) |
| Palivo | 2472 t mazutu po dokončení[12] Průměrná spotřeba při výtlaku 12 000 T a průměrné rychlosti 13,9 uzlu (25,74 km/h): 4,25 t/h[11] 2214 t + 480 t v nádržích protitorpédové obšívky po modernizaci 1939/41[12] |
| Rychlost | Projektováno: 35,5 uzlu (65,75 km/h)[1] Po modernizaci 1934/35: 34 uzlů (62,97 km/h)[9] |
| Dosah | Projektováno: 8000 námořních mil (14 816 km) při 14 uzlech (25,9 km/h)[11] nebo 13,5 uzlu (25,00 km/h)[1] Po dokončení: 7000 nm (12 964 km) při 14 uzlech[4][11] Teoreticky po modernizaci 1939/41: 7900 nm (14 630 km) při 14 uzlech[12] |
| Posádka | 704[4] |
| Pancíř | 102 mm boční pás[13] 35 mm hlavní paluba[13] 76 mm barbety[13] 25 mm dělové věže[13] celkem 2024 t pancíře[13] |
| Výzbroj | Po dokončení 1928:[14] 10 x 200 mm/50 typu 3. roku (5xII) 6 x 120 mm/45 typu 10. roku (6xI) 2 x 7,7mm kulomety typu 92 (Lewis, 2xI)[15] 12 x 610mm torpédometů typu 13 (4xIII) a 24 torpéd typu 8 č. 2 (8 Nendo šiki 2 gó)[15] ... Září 1944: 10 x 203,2 mm/50 typu 3. roku (5xII) 8 x 127 mm/40 typu 89 (4xII) 48 x 25 mm/60 typu 96 (10xII, 28xI)[2][16] 12 x 610mm torpédometů (4xIII) typu 92 model 1 |
| Elektronika | Podle Bukała: přehledový radar 21 gó dentan kai 3 od září 1943 do listopadu 1943 přehledový radar 22 gó dentan kai 4M od prosince 1943 do září 1944 přehledový radar 13 gó od srpna 1944 přehledový a střelecký radar 22 gó dentan kai 4S od září 1944[17] hydrofon 93 šiki 2 gó přibližně od druhé poloviny roku 1943[18] Podle Hackett & Kingsepp: přehledový radar 21 gó od srpna 1943 „nový typ“ přehledového radaru 21 gó od listopadu 1943 přehledový radar 13 gó od října 1944[2] |
| Letadla | Po dokončení: 1 katapult Kure šiki 1 gó (délka 19,4 m) 1 hydroplán E2N1 Po modernizaci 1934/35: 2 katapulty Kure šiki 2 gó šašucu 3 gata 3 hydroplány E7K2 a E7K1 Po modernizaci 1939/41: 2 katapulty Kure šiki 2 gó šašucu 5 gata až 3 hydroplány v kombinacích: 1 E7K1 a 2 E7K2 (po přestavbě) 1 F1M2 a 2 E7K2 (od listopadu 1941) 2 F1M2 a 1 E13A1 (březen–květen 1942) 1 F1M2 a 2 E13A1 (jaro–léto 1943) pouze 2 E13A1 (od října 1944)[19] |
Nači (japonsky 那智 – hora v prefektuře Wakajama) byl těžký křižník Japonského císařsk��ho námořnictva třídy Mjókó, jejíž jednotky byly v době svého dokončení nejsilněji vyzbrojenými těžkými křižníky na světě. Účastnil se bojů za druhé světové války.
Po vypuknutí války v Pacifiku podporoval japonský útok na Filipíny, obsazení Ambonu a Celebes. Během podpory invaze do Nizozemské východní Indie se zúčastnil bitvy v Jávském moři i navazující bitvy u Baweanu. Počátkem června 1942 se zúčastnil operace „AL“ proti Aleutám. Během svého působení v severním Pacifiku se v březnu 1943 zúčastnil bitvy u Komandorských ostrovů.
V říjnu 1944 se během bitvy u Leyte zúčastnil závěrečné fáze bitvy v průlivu Surigao, kde se srazil s hybridním těžkým křižníkem Mogami. Během oprav v Manilské zátoce jej 5. listopadu 1944 napadla a potopila letadla z letadlových lodí TG 38.3 USS Ticonderoga a USS Lexington.
- U japonských jmen je rodné jméno uváděno na prvním místě a rodové jméno na druhém
Popis
[editovat | editovat zdroj]Nači se vyznačoval (jako všechny jednotky třídy Mjókó) charakteristickou siluetou se třemi dělovými věžemi na přídi (dělová věž č. 2 byla v superpozici), dvěma na zádi, dvěma šikmými komíny a relativně malým můstkem (v porovnání s jinak velice podobnou následující třídou Takao).
Hlavní dělostřeleckou výzbroj tvořilo zpočátku deset 200mm děl s hlavní délky 50 ráží v pěti dvouhlavňových věžích modelu D. Ty byly v roce 1932 nahrazeny za stejný počet výkonnějších 203mm kanónů s delším dostřelem a těžším projektilem při zachování dělových věží modelu D.[20][21]
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Stavba čtyř nových křižníků byla schválena parlamentem v březnu 1923, přičemž stavba prvních dvou jednotek měla být financována z rozpočtu fiskálního roku 1923 a 1924. Velké zemětřesení v Kantó z 1. září 1923 si ale vynutilo posunutí zahájení stavby. Druhá jednotka nesla zpočátku označení Dai–roku kókjú džunjókan (第六高級巡洋艦 ~ 6. křižník třídy A), ale 10. prosince 1923 bylo šestému těžkému křižníku pro císařské námořnictvo přiděleno jméno Nači.[1] Stavba byla zahájena na skluzu číslo 3 Kure kaigun kóšó (呉海軍工廠 ~ Námořní arsenál Kure) až 26. listopadu 1924[1] (jako předposlední ve třídě). Dne 24. prosince došlo při stavbě k neštěstí, když se při zvedání nadměrného nákladu převrátily dva přístavní jeřáby a zabily tři dělníky.[22] Dne 15. června 1927 byl Nači spuštěn na vodu jako druhý ve své třídě.
Od 21. května 1928 vykonával funkci gisó inčó (艤装員長 ~ vrchní dozorce dokončovacích prací) taisa (大佐 ~ námořní kapitán) Jošijuki Niijama. Ten byl také od 10. září 1928 až do 30. listopadu 1929 prvním velitelem Nači.[23][2]
I když Nači ještě nebyl na podzim 1928 zcela dokončen, bylo – vzhledem k plánované „korunovaci“ císaře Hirohita – rozhodnuto přijmout Nači do služby a prezentovat jej na korunovační námořní přehlídce. Toto politické rozhodnutí bylo motivováno zahraniční účastí – zejména lodí Royal Navy – na přehlídce.[2][5] Práce na Nači byly proto 22. října zastaveny a provizorně dokončený křižník ještě téhož dne vyplul na cvičnou plavbu. Při výtlaku 12 200 T, výkonu strojů 133 670 koňských sil (99,68 MW – nejvíc z celé třídy) a 322 otáčkách šroubů za minutu dosáhl rychlosti 35,53 uzlů (65,802 km/h).[5] Dne 26. listopadu 1928 byl oficiálně přijat do služby.[2][5] Stal se tak první lodí své třídy, která byla „dokončena“ a zároveň prvním washingtonským křižníkem císařského námořnictva, který byl od počátku projektován podle restrikcí washingtonské konference. Přesto ale Nači dohodnutý maximální standardní výtlak 10 000 T překročil.[24]
Dne 4. prosince 1928 se Nači zúčastnil slavnostní přehlídky v Jokohamě a po jejím skončení se opět vrátil do loděnice. Opravdu dokončen byl až v dubnu 1929.[2]
Služba
[editovat | editovat zdroj]Předválečné období
[editovat | editovat zdroj]
Po skutečném dokončení zahájil v květnu 1929 Nači druhé zkoušky. Po ukončení zkoušek hostil Nači ve dnech 28. a 29. května císaře Hirohita na jeho cestě z Jokohamy do Ósaky. Cesta vedla přes ostrov Hačidžódžima a města Kušimoto a Kóbe. Spolu s Nači plula bitevní loď Nagato a doprovázela je 3. kučikutai (駆逐隊 ~ divize torpédoborců). Druhý den cesty Hirohito přestoupil na bitevní loď, která mu přece jen poskytovala větší pohodlí.[5][2]
Když vstoupily do služby i zbývající jednotky, byla 30. listopadu zřízena 4. džunjókan sentai (巡洋艦戦隊 ~ křižníková divize) tvořená všemi čtyřmi křižníky třídy Mjókó a podřízena 2. kantai (艦隊 ~ loďstvo). Vlajkovou lodí se stala Ašigara.[5]
Druhá světová válka
[editovat | editovat zdroj]Křižník se aktivně účastnil války v Tichomoří. Během japonské invaze do Nizozemské východní Indie byl poškozen spojeneckými loděmi v bitvě v Jávském moři, kde naopak jeho torpédo pravděpodobně potopilo holandský křižník Java. Po opravě sloužil převážně v severním Tichomoří a podílel se na bojích o Aleutské ostrovy.
Součástí těchto bojů byla i Bitva u Komandorských ostrovů, v níž se Japonci snažili dopravit zásoby na okupované ostrovy, ale americký svaz TG 16.6 jim v tom zabránil. V této bitvě byl křižník Nači opět poměrně značně poškozen.
Po dalších opravách a vylepšeních v Jokosuce byl křižník převelen do oblasti Filipín, kde se účastnil řady námořních střetnutí, souhrnně nazývaných bitva u Leyte. Z prvního souboje v úžině Surigao sice vyvázl jen s poškozením (srazil se s křižníkem Mogami) a unikl do Manily, nicméně zde se stal terčem amerických náletů, které jej nakonec 5. listopadu 1944 potopily v Manilské zátoce.
Dne 20. ledna 1945 byl Nači vyškrtnut ze seznamu lodí japonského císařského námořnictva.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pro přepočet výkonu bylo použito vztahu pro metrickou koňskou sílu. Je ovšem otázka v jaké soustavě byl výkon turbín císařského námořnictva definován. Již koncem 19. století Japonsko znalo (a občas i používalo) metrickou soustavu a například v říjnu 1917 císařské námořnictvo přeznačilo svoje zbraně z palců na centimetry (viz Lacroix & Wells, str. 3). Ale teprve 44. zasedání Teikoku-gikai (帝國議会 ~ císařský sněm) v roce 1921 uzákonilo přechod na metrickou soustavu. Jelikož tou dobou nebyl přehodnocen výkon japonských turbín a zavedení metrické soustavy se jich tudíž nedotklo (viz výkony turbín v Lacroix & Wells), jsou dvě možnosti: 1) císařské námořnictvo uvádělo výkon turbín v metrické koňské síle již před oficiálním zavedením metrické soustavy a nebo 2) po oficiálním zavedení metrické soustavy si císařské námořnictvo ponechalo odvozenou jednotku definovanou v angloamerické měrné soustavě
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Japanese cruiser Nachi na anglické Wikipedii a 那智 (重巡洋艦) na japonské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Bukała, str. 11
- ↑ a b c d e f g h i j HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN NACHI: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. 11. revize. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bukała, str. 74 a 75
- ↑ a b c d e f g h i j k Bukała, str. 80
- ↑ a b c d e f Bukała, str. 40
- ↑ EVANS, David C.; PEATTIE, Mark R. Kaigun: strategy, tactics, and technology in the Imperial Japanese Navy, 1887-1941. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. Dostupné online. ISBN 9780870211928. S. 573. (anglicky)
- ↑ a b Bukała, str. 47
- ↑ Bukała, str. 14
- ↑ a b Bukała, str. 16
- ↑ Bukała, str. 20
- ↑ a b c d Bukała, str. 21
- ↑ a b c d Bukała, str. 22
- ↑ a b c d e Bukała, str. 22 až 24
- ↑ Bukała, str. 24
- ↑ a b Bukała, str. 31
- ↑ BÉZA, Michal. Nachi [online]. military.cz [cit. 2009-09-27]. Dostupné online.
- ↑ Bukała, str. 37 až 39
- ↑ Bukała, str. 39
- ↑ Bukała, str. 35 až 37
- ↑ Japanese 20 cm/50 (7.9") 3rd Year Type No. 1 [online]. navweaps.com, rev. 2007-04-19 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Japanese 20 cm/50 (8") 3rd Year Type No. 2 [online]. navweaps.com, rev. 2007-12-31 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Bukała, str. 12
- ↑ Hiroshi Nishida. Materials of IJN (Naval Academy class 32) [online]. 2001 [cit. 2009-09-28]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Evans & Peattie, str. 228, 229 a 573
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- LACROIX, Eric; WELLS II, Linton. Japanese Cruisers of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1997. ISBN 0-87021-311-3. (anglicky)
- BUKAŁA, Grzegorz. Krążowniki typu „Myôkô“. Tarnowskie Góry: Okręty Wojenne, 2007. ISBN 978-83-915653-7-7. (polsky)
- DULL, Paul S. A Battle History of the Imperial Japanese Navy (1941-1945). Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-59114-219-5. (anglicky)
- PATTON, Wayne. Japanese Heavy Cruisers of World War II. Carrollton, Texas: Squadron Signal, 2006. (Warships in Action; sv. 26). ISBN 0-89747-498-8. (anglicky)
- SZEWCZYK, Andrzej; TROJCA, Waldemar. Japońskie krążowniki ciężkie. Warszawa: Militaria, 1994. ISBN 83-86209-03-8. (polsky) – převážně technický popis
- TULLY, Anthony P. Battle of Surigao Strait. Bloomington & Indianapolis: Indiana University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-253-35242-2. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nači na Wikimedia Commons - BÉZA, Michal. Nachi [online]. military.cz [cit. 2009-09-27]. Dostupné online.
- HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander. IJN NACHI: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 1997, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. 11. revize. Dostupné online. (anglicky)
- TULLY, Anthony P. MYSTERIES OF THE IMPERIAL JAPANESE NAVY: The NACHI ~ MOGAMI Collision: A Study in the Fragility of History [online]. combinedfleet.com, 1997-04-01 [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky)
- TULLY, Anthony P. MYSTERIES/UNTOLD SAGAS OF THE IMPERIAL JAPANESE NAVY: Located/Surveyed Shipwrecks of the Imperial Japanese Navy [online]. combinedfleet.com, 2003-05-23, rev. 2009-09-04 [cit. 2009-09-27]. Dostupné online. (anglicky)